Král Šumavy

voda byla opravdu studená
Do středy jsem nevěděl jestli pojedu nebo ne, nakonec tedy jo. Přilítli jsme do Klatov kolem půl deváté. Prezentačka. Ubytko sehnala Alenka přes kamaráda. A vyklubal se z toho jeden z pořadatelů. Byli to moc fajn lidi. Ještě že mě upozornili na start o půl osmé, páč jsem nečetl propozice a chtěl jsem jet na osmičku. Peklo.

Ráno celkem teplo, lehce mží, takže pro mě hodně příjemné. Se snídaní neexperimentuju jen chleba, máslo, sýr,šunka, čaj a kafe. Před startem ještě jednu traťovku od powerbaru, a vypít jeden bidon s cytomaxem. Stojím v druhé vlně, ale hned za páskou, přede mnou je cca 200 lidí. Pohoda.



Start. Jedu v klidu, abych se zahřál. Celkem to jde. Sjel jsem první skupinu. Není tady moc elitáků a nikdo to nikam nehoní. Jedem po poli a dole totál bláto, padá se, smyká se, driftuje se. Jede se pomalu, takže legrace. No a první kopec, nějak to celkem jde, sjezdy žádný těžký, prostě pěknej vejlet. Jede nás skupinka a tahám to já s klukem od Duratecu, zbytek klasika, jen se vyvážej a v kopci za to dva berou potom další, tradá, a je po skupině. Zbylo nás jen asi pět. Zkouším jet na doraz a jedu, jsem totál prošitej, jsem na 70km. Vůbec jsem se nekoukl na profil, ani nevím převýšení, ale podle toho jak jedou kluci tady asi na konci přijde nějaké peklo. Sjiždíme s Martinem Tournerem kluka od Duratecu. Jiného, jen dres má stejný.Ptám se jak to vypadá s cestou do cíle. Potvrzuje, že tam je ještě jeden pořádnej krpál. Po 90 km žádná radost. Trochu křeče, ale chci dojet do dvacky a vím, že když vezmem ty dva před náma tak jsem 18,19. Jedu krev, nekoukám dozadu, protože vidět jak se mě drží celá skupina, tak si lehnu a spím. Teď když už nás zase je asi 7 a nějak jsme se zase sjeli, by to byla škoda. Rvu kopec naplno, nahoře se otočím a jsem jen já a Martin Tourner. Máme celkem mezeru, ale rveme to pořád, do cíle už je jenom nekonečnej kousek. Poslední sjezd je nejostřejší z celého závodu. Tohle nikdy nepochopím, proč nakonec takovýhle peklo. Každý kousek cesty co není z kopce, hrozně bolí. Jsem totálně našrot. Máme před sebou ještě jednoho, nemám morál, Martin ještě zkouší ho předjet, ale taky to nedá, Martin je v cíli o 5 sekund dřív než já.

Jsem rád, že jsem mohl jet naplno. Že to dalo 19 flek? No co se dá dělat, prostě navíc to není. Jsem zdravej, relativně tedy, a totálně mrtvej. Očista kola, než budou fronty, nějaká debata jako že dobrý. Najdu děvčata, samozřejmě mě neviděli přijet do cíle, páč cíl nemohli najít, takže jako vždycky. Jedem se vykoupat, převlíknout a zpět se najíst a podívat se na výsledky jak budu 19. Jídlo v pohodě, ve výsledcích ale nejsem... Nic jdu za pořadatelem, co se stalo. Překvapení. Dal jsem si čip na vidlici místo na nohu a v propozicích bylo jasně psáno (nečetl jsem, chybička), že tam to nesmí být. Bohužel s tím nelze nic dělat. No nic o bedýnku stejně nejde a vejlet to byl opravdu skvělej.

Zabalit věci a domů po dálnici, dvě a půl hodinky řízení a v 19:40 příjezd do Českého Brodu. Chtěli jsem do besídky na zahrádku, ale zavřeno. Tak jedno ve športce a spát.

voda byla opravdu studená




pic

Žádné komentáře:

Okomentovat