XC Úvaly a Krušnoborec - znovu na nejvyšším stupni

Úvalská sobota 
Je tu pomalu konec sezony a já si chtěl střihnout závodní víkend. Podpořit v sobotu akci v Úvalech, protože klucí to dělají skvěle, a současně dát něco kolem Prahy je problém. Tady se moc nesportuje, ono to nejde nejspíš z časových důvodů. Každý, koho znám, musí dělat od rána do večera, někdy i trošku víc.

Tak sobota, pro mě nesmyslnej závod. Cca 25 km po rovině, bez nějakých technických strastí, takže sprint, a to po mých stovkách a jedné dvoustovce prostě nejde jen tak lehce přehodit. Ale jako trénink totálně perfektní. Doma obídek a kolem půl jedné vyrážím do Úval. Ideální rozjetí, nandám číslo, objedu si začátek, kterej je letos maličko jinej, a jdu si stoupnout na start. No, hoši vypálej do plnejch a samozřejmě vůbec nestíhám, snažím se jet do plnejch, ale vím, že zítra budu ještě blbnout v Klínech, tak si nechávám maličkou rezervu. Pět kol nějak odkroužím a jsem celkově 7., v kategorii 5. a na třetího jsem ztratil sedm vteřin. Skvělá akce, jen ať jich je v okolí České Brodu o moc víc. Třiprozdraví, kluci, díky moc za pěknej závod.


Chvilku jsme mluvili s Oldou Bakosem a pak vyjet domů, stihli jsme to, těsně než začalo pršet (chcát jako z konve). Véča - sněd jsem toho dost, ale pořád jsem měl na něco chuť. Už ráno jsme v místním lahůdkářství zakoupili kilo jater, tak bylo rozhodnuto. Kilo jsem sněd z většiny sám a šup do postele.

Krušnoborská neděle


Ráno před šestou budík, snídaně, připravit ionťák, kávička. V 6:45 přijel Karel s Marií, Vašek chytil moribundus, tak nejede. A směr Klíny, nějak se zakecáme a už začínáme stoupat do Sportovního areálu Kliny. Je dost zima, prezentujem, nasadíme čísla na kola a není vo čem, musíme se rozjet. Nohy jak z betonu, to bude legrace!

Stoupnem si na startovní čáru a vyrážíme na trať. Skvělej začátek, širší cesta mírně stoupá, po rovince objíždíme kopec, prudká pravá a trochu stoupák a je to totálně roztrhaný. A už si každý může jet, jak se mu líbí. Moc pěkné technické sjezdy, krásně těžké stojky, kameny, bahno a neskutečně prudký kopce, super. Je to zábava, musím se soustředit, abych vůbec mohl jet nahoru, dolů se trochu krotím. Hodně pěknej sjezd k občerstvovačce, kousek po asfaltu, ale to se dá spočítat na metry. Šipky všude, na nepřehledných místech pořadatelé, absolutní párada. Zpět v Klínech a vyjet kousek sjezdovky a ještě zbývá cca 14 km do cíle, z toho asi 8 km do kopce. Už to není tak těžké, jenom kopec nahoru po šotolinové cestě, která je ale dost měkká, takže to úplně skvěle nejede. No a je tu cíl, ani to moc nebolelo. I když po těch Úvalech toho bylo tak akorát.

Celkově myslím 5. místo, výsledky nejsou na webu, v kategorii druhý, v hasičích první celkově a v kategorii teda taky. Maruška dojela, a tím se dostala na bednu páč z žen 40+ startovala jako jediná = a klobouk dolů, protože to, co mně se líbilo, musela Maruška jít z většiny pěšky, jak nahoru, tak dolů.


Nakonec perfektní víkend, příští se snad taky povede. Jedu s Kofolákama (najdete je na FCB Kofola Sensor Team) na Krkonošskou 70. Nevím, jak pojede kofolácký áčko, ale doufám, že dopadnem lépe. Pojedou ve složení Jana Procházková, Roman Kuthan a já jim budu dělat nosiče bidonů a jídla, tak snad se toho zhostím nějak kloudně. Samozřejmě dám vědět.

Pic

Žádné komentáře:

Okomentovat